Desatero pro rodiče předškoláka
Přechod z mateřské školy do základní školy je pro dítě významným životním krokem. Setká se s novým prostředím, lidmi, pravidly i situacemi a postupně na něj budou kladeny nové nároky na samostatnost, soustředění, spolupráci a odpovědnost.
Dobrá připravenost na školu však neznamená, že dítě musí před nástupem všechno dokonale zvládat. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a v jednotlivých oblastech může být různě daleko. Některé dovednosti se přirozeně dále rozvíjejí i po nástupu do základní školy.
Následující přehled proto nevnímejte jako test ani jako seznam podmínek, které musí dítě splnit. Nabízí spíše inspiraci, co můžete společně s dítětem přirozeně rozvíjet v každodenním životě.
Vycházíme z toho, že dítě se nejlépe učí prostřednictvím hry, vlastní zkušenosti, prožitku a v bezpečném a respektujícím prostředí. Stejný přístup podporujeme také v mateřské škole.
1. Tělo, pohyb a sebeobsluha
Dítě postupně získává jistotu v pohybu a učí se samostatně pečovat o své základní potřeby.
Pomáhá, když dítě:
- pohybuje se přiměřeně jistě a bezpečně, běhá, skáče, leze, hází a chytá míč a zvládá základní pohybové dovednosti,
- dokáže se samo obléknout, svléknout a obout a postupně zvládá běžné zapínání oblečení,
- samostatně jí a používá příbor, nalije si nápoj a uklidí po sobě,
- zvládá základní osobní hygienu a používá toaletu bez běžné pomoci dospělého,
- dokáže se postarat o své věci a uklidit po sobě hračky a pomůcky,
- vnímá vlastní tělo, své možnosti a potřebu odpočinku.
2. Emoce, samostatnost a zvládání situací
Dítě se postupně učí rozumět svým emocím, vyjadřovat své potřeby a zvládat běžné situace.
Pomáhá, když dítě:
- dokáže se na určitou dobu odloučit od svých blízkých,
- umí říct, co potřebuje, co se mu líbí nebo nelíbí,
- dokáže vyjádřit souhlas i nesouhlas přiměřeným způsobem,
- postupně zvládá drobný neúspěch, změnu nebo odložení svého přání,
- dokáže požádat o pomoc, když ji potřebuje,
- rozpoznává základní emoce u sebe i druhých a postupně se učí s nimi pracovat,
- rozumí jednoduchým pravidlům a dokáže je s podporou dodržovat,
- postupně přebírá přiměřenou odpovědnost za své jednání.
Není cílem, aby dítě své emoce nemělo. Důležité je, aby se postupně učilo jim rozumět a hledat způsoby, jak je zvládat.
3. Řeč, jazyk a komunikace
Dítě potřebuje mít možnost sdělovat své myšlenky, rozumět druhým a aktivně se zapojovat do rozhovoru.
Pomáhá, když dítě:
- rozumí běžným pokynům a otázkám,
- dokáže mluvit ve větách a vyprávět o tom, co zažilo,
- má přiměřenou slovní zásobu a dokáže pojmenovat věci a jevy, které zná,
- dokáže naslouchat druhému a počkat, až domluví,
- umí se zeptat, když něč nerozumí,
- dokáže vyjádřit svůj názor, přání nebo potřebu,
- zajímá se o knihy, příběhy, básničky a písničky,
- vnímá zvukovou stránku jazyka – například rytmus slov a slabiky,
- zajímá se o písmena, své jméno a písemnou podobu jazyka.
Výslovnost všech hlásek nemusí být před nástupem do školy dokonale zvládnutá. Pokud máte o vývoji řeči svého dítěte pochybnosti, je vhodné konzultovat situaci s odborníkem.
4. Jemná motorika a grafomotorika
Dítě postupně získává jistotu při používání rukou a prstů a připravuje se na činnosti, které bude potřebovat také při školní práci.
Pomáhá, když dítě:
- zvládá běžnou manipulaci s drobnými předměty,
- staví ze stavebnic, skládá, modeluje, navléká, stříhá, lepí a tvoří,
- kreslí a maluje a postupně zpřesňuje své grafické vyjádření,
- drží kreslicí náčiní přiměřeným způsobem a uvolněně,
- dokáže vést různé čáry a grafomotorické prvky,
- orientuje se na ploše a v prostoru,
- postupně si uvědomuje pravou a levou stranu,
- při činnostech přirozeně používá ruku, která mu vyhovuje.
Důležitější než dokonalý výsledek je pravidelná zkušenost, radost z tvoření a postupné zdokonalování dovedností.
5. Zrakové a sluchové vnímání
Dítě se učí soustředit na to, co vidí a slyší, rozpoznávat rozdíly a hledat souvislosti.
Pomáhá, když dítě:
- porovnává předměty podle barvy, tvaru, velikosti nebo dalších vlastností,
- dokáže najít rozdíly a podobnosti,
- všímá si změn ve svém okolí,
- rozpoznává jednoduché symboly, značky a piktogramy,
- rozlišuje různé zvuky a jejich zdroje,
- vnímá rytmus a dokáže vytleskat nebo jinak určit slabiky ve slově,
- dokáže naslouchat krátkému příběhu nebo instrukci,
- postupně si zapamatovává a vybavuje slyšené či viděné informace.
6. Myšlení, řešení problémů a matematické představy
Dítě si prostřednictvím hry a každodenních zkušeností vytváří základní představy o množství, prostoru, čase a vztazích mezi věcmi.
Pomáhá, když dítě:
- přirozeně používá číselnou řadu a chápe, že číslo vyjadřuje množství,
- porovnává, kde je více, méně nebo stejně,
- třídí a řadí předměty podle různých vlastností,
- pozná základní geometrické tvary,
- orientuje se v jednoduchých prostorových vztazích – například nahoře, dole, před, za, vedle,
- rozumí základním časovým pojmům, jako je dnes, včera, zítra, ráno nebo večer,
- hledá řešení jednoduchých problémů a hádanek,
- dokáže popsat, jak o úkolu přemýšlelo,
- všímá si souvislostí a dokáže předvídat, co by se mohlo stát.
7. Pozornost, paměť a schopnost učit se
Dítě postupně rozvíjí schopnost zaměřit pozornost, zapamatovat si informace a dokončit započatou činnost.
Pomáhá, když dítě:
- dokáže se přiměřenou dobu věnovat jedné činnosti,
- naslouchá instrukci a snaží se podle ní postupovat,
- dokáže si zapamatovat a později vybavit, co zažilo, slyšelo nebo vidělo,
- pamatuje si krátké básničky, říkadla, písničky nebo jednoduchá pravidla her,
- přijme přiměřený úkol a snaží se jej dokončit,
- dokáže požádat o pomoc, pokud si neví rady,
- postupně zvládá pracovat samostatně,
- má radost z toho, že se něco nového naučilo nebo samo zvládlo.
8. Vztahy, spolupráce a sociální dovednosti
Dítě se učí být součástí skupiny, navazovat vztahy a respektovat potřeby druhých i své vlastní.
Pomáhá, když dítě:
- pozdraví, požádá, poděkuje a omluví se,
- dokáže navázat kontakt s dětmi i dospělými,
- zapojuje se do společné hry a činností,
- dokáže se domluvit na společném postupu,
- umí počkat, vystřídat se a podělit se,
- respektuje základní pravidla společného soužití,
- dokáže vyjádřit vlastní názor a zároveň naslouchat názoru druhého,
- umí požádat o pomoc a v přiměřené situaci pomoci druhému,
- postupně se učí řešit neshody a konflikty přijatelným způsobem.
9. Tvořivost, kultura a vyjadřování
Dítě by mělo mít dostatek příležitostí objevovat různé způsoby vyjádření a prožívat radost z vlastní tvorby.
Pomáhá, když dítě:
- rádo kreslí, maluje, modeluje, stříhá, lepí a tvoří,
- experimentuje s různými materiály a postupy,
- zapojuje fantazii do hry,
- hraje si na různé situace a role,
- zajímá se o knihy, příběhy, hudbu, divadlo nebo jiné kulturní podněty,
- dokáže vyprávět o svém zážitku a říct, co se mu líbilo nebo nelíbilo,
- zpívá, recituje nebo se přirozeně zapojuje do rytmických a hudebních aktivit,
- má možnost hledat vlastní řešení a nemusí vždy postupovat podle jediného správného vzoru.
10. Orientace ve světě a praktický život
Dítě postupně poznává prostředí, ve kterém žije, učí se v něm bezpečně pohybovat a zvládat běžné praktické situace.
Pomáhá, když dítě:
- orientuje se ve známém prostředí a ví, kde žije a kam chodí do mateřské školy,
- zná základní pravidla bezpečného pohybu na ulici a v dalších běžných situacích,
- dokáže říct své jméno a další základní údaje o sobě,
- ví, na koho se obrátit, když potřebuje pomoc,
- rozumí základním pravidlům bezpečného chování,
- všímá si změn v přírodě a rozumí základním souvislostem mezi člověkem a jeho prostředím,
- má zkušenost s běžnými praktickými činnostmi a dokáže se do nich přiměřeně zapojit,
- pečuje o své okolí, přírodu, rostliny nebo zvířata,
- poznává své město, svou zemi a svět kolem sebe,
- učí se rozpoznávat situace, které mohou být nebezpečné, a reagovat na ně přiměřeným způsobem.
Nezapomínejme, že nejdůležitější součástí přípravy na školu není množství znalostí, které dítě před nástupem získá. Důležité je, aby bylo postupně samostatnější, dokázalo komunikovat, spolupracovat, soustředit se, zvládat běžné situace, nebálo se požádat o pomoc a mělo chuť poznávat a učit se nové věci.
Dopřejte dětem dostatek času na hru, pohyb, povídání, společné čtení, tvoření, objevování a samostatné zkoušení. Právě v těchto každodenních situacích se rozvíjí mnoho dovedností, které budou děti ve škole potřebovat.
Každé dítě má své vlastní tempo. Naším společným cílem není mít děti stejné, ale pomoci každému dítěti rozvinout jeho vlastní možnosti a vykročit do školy s důvěrou ve své schopnosti.